Pohádka o skvělé stavební firmě....

 

Bylo nebylo, původně jsem chtěla vyprávět příběh ze stavby průběžně, den po dni...

...jenže...

já všechno, co pochválím, zakřiknu.

Dostala jsem strach.

Ale vše dobře dopadlo a můžu se dát do povídání.

 

Mí předci v roce 1960 vyhnali klasickou zemědělskou usedlost "vo štok"

a vevnitř to zůstalo ve fázi hrubé stavby.

Když jsme projektantovi na otázku, co s tím zamýšlíme, odpověděli,

že zbourat, prohlásil: "To jsem si oddychl." 

 Jaro 2016

 Důl Lazy :-)

Brrrm brrrrm....

Takhle klasická přístavba sloužila původně jako vchod s verandou,

my ji zateplili, dveře vybourali jinde, a z malé místnosti byl několik let pokoj pro hosty nebo dětský pokojíček.

Teď slouží jako samostatný vchod a schodiště do 1.patra dcery.

 

 

Jediná manželova podmínka na stavební firmu byla, že budou ochotní stavbu zbourat a postavit nové stěny pod starou střechou, protože jsme v přízemí už bydleli. 

Firma Lesák z Otic u Opavy byla vstřícná.

Takže jsme měli chvilkama i tyto nádherné průhledy.

 Průběžně jsme stanovali pod modrými plachtami, když už byly samá díra, přišly na řadu zelené,

ale toto byly nejpernější chvíle na nervy.

Nicméně počasí se smilovalo a neposlalo ani letní přeháňku.

Doteď děkuji :-).

 Kdybych byla prozíravější, mohla jsem si domluvit s filmaři pronájem exteriéru.

Než tesaři nahodili první trámy, klidně se u nás mohl točit film ze 2. světové :-).

 Dřevo ze střechy budeme v kamnech pálit ještě hodně let.

Na druhou stranu je zapalujeme jen pro romantiku, 

takže ta nám nebude chybět dlouho :-).

 Tesaři z firmy Kolovrat tančí.

A tady se vikýře už rýsují,

i když zatím vypadají jako muslimky pod hábitem.

Celou stavbu řídil a organizoval pan Štencl z fa Lesák.

Čestně prohlašuji, že ač je to vzhledem pořádný chlap,

podezřívám ho, že je žena.

Na vše myslel...dopředu... nevšimla jsem si žádných prostojů,

s chlapy vždy konzultoval následující kroky stavby.

Byl tady každý den na obhlídce, často i dvakrát.

Mně, blondýně, dokázal vysvětlit i nevysvětlitelné a netvářil se shovívavě :-).

Když jsem za ním přišla, že mě něco napadlo (!!!), 

to mají chlapi na stavbách s plány v ruce obzvlášť rádi :-), 

vyslechl a ukázal, že je to blbost,

nebo taky ne.

 Pokrývači z firmy Lichovník z Březové tančí s parozábranou, latěmi, klempířinou a taškami z Tondachu.

Instalatér Ondra Škapa jeho tanec....Hovní centrum :-))).

Práce sádrokartonářů.

 Tady tančí a staví komín skvělý soused Standa Cihlář.

I náš mladý přiložil bílé rukavičky k dílu.

Veškerou elektro práci u nás spáchal náš dvorní elektrikář

Pavel Trojka

...alias revizní technik z Mercedesu :-).

Z interiéru jen pár fotek,

ctím soukromí dcery.

 

 Veselá koupelna :-).

A tohle jsou (i s mou maličkostí)

 kmenoví hráči této stavby,

zedníci z firmy Lesák.

Ano, není jim dvacet...ani třicet...

ale práci odváděli precizní, chvílemi až archeologickou.

Každý den, od pondělka do pátku, vrzla ráno v šest branka

a hoši začali pracovat s krátkou přestávkou do půl třetí.

Nějak jsem nemohla zahnat myšlenku,

kdo bude makat na stavbách,

až tito fachmani odejdou do důchodu.

 

Pořádek udržovali chlapci na stavbě vzorný.

  A splnili mi, co mi na očích viděli, třeba dvanáctku.

Né, pivo né.... :-) :-)

Domovní číslo.

A takhle jsme už zimovali. 

Pohádky je konec a jestli nezemřeli,

tak tam dodnes žijí.

P.S. Samozřejmě se vyskytly zádrhele, třeba když se týden pod vetchou plachtou čekalo na tesaře.

Nebo když vysvitlo sluníčko a zjistilo se, že máme na střeše dvě různé šarže tašek.

Jednu černou a druhou do šeda.

Měli jsme střechu jako v Minecraftu, kostičkovanou.

Ale Tondach a pokrývači vše vyřešili k naší spokojenosti. 

Sice až na jaře, ale přece :-). 

Pohádku o letošním létu, terase a kytičkách někdy příště....

 

Slávka