...úkol splněn

Jela jsem pro léto...a dovezla ho. :-)

Samozřejmě myslím do obchodu...šortky - krátké, dlouhé, malé, velké, mako, plátěné, riflové.

Hlavně pro kluky, protože poslední léta mám pocit, že nás ti chlapi nějak válcují.

Teda, že jsou v početní převaze. Aspoň u mě v obchodě.

No, určitě je to taky tím, že nemám holčičí a slečnovské modely,

ale hlavně oblečení denní potřeby...tepláky, trička, pyžama, kalhoty, ponožky....

Slunečný víkend jsem tím pádem strávila pracovně.

Dovolím si Vás pozvat do svého zákulisí a nakouknout pod pokličku procesu - 

nákup zboží, 

natahání balíků domů (nebo rovnou do obchodu), 

odsáčkování, 

oddělování papírů z potisků, 

alchymie oceňování (je to málo, moc?)

psaní cenovek,

nalepení štítků

poskládání zboží, 

seřazení podle velikostí do hromádek.

Pak to vše naskládám do velkých tašek,

natahám zpátky do Iáčka (modré Berlingo),

odvezu směr Ostrava,

natahám z parkoviště do obchodu,

vyndám z tašek,

znovu přeskládám, protože se mi to jako obvykle celé rozházelo,

uložím do polic a obvykle u toho přeskládám půl obchodu

a...pozor!...

zboží konečně předvádím zákaznici.

A bez mučení se přiznávám, že když třeba ukážu 6 pyžam a dostanu otázku: "Hmmm, a kdy Vám přijde nové zboží?"....

...mám chuť odpovědět: "Až dostane nožičky."

Zatím jsem to řekla asi jen dvakrát, třikrát...a u zákaznic, které mě znají a vědí....:-)))

Je to super, mít prodejnu na stejném místě mnoho let a mít stálé zákazníky, pomalu členy rodiny. Někdy mám pocit, že mám větší přehled o obsahu skříně dítka, než jeho maminka. :-) 

Jídelní stůl jako pracovní.

Pomóóóc...chci být rentiér a jít ven.

 Aspoň na chvilku....

 Oceněné hromádky se už rýsují...

 Jsem třídič...omývám a sbírám pro školu i víčka od jogurtů...

 Ranní kafe s medem, meloun s vodou...toť můj pitný režim...

 ...na houpačce. Jsem to nějak letos přehnala s tím Roundupem :-)....

 Koukám na tu chalupu přes prsty  :-)))).

Střecha volá Pomóc už hodně dlouho. Snad to klapne a příští jaro...rekonstrukce...

ťuk, ťuk..ať to nezakřiknu.

Mělo se bourat už letos, ale narazili jsme na projektanta...jak to jen zaobaleně říct...

prostě jsme si nesedli v názoru na architekturu, zvlášť tu vesnickou.

My chtěli zachovat ráz vesnické usedlosti, on nám v projektu vyhnal jednu stranu vo štok.

A zraněnou koroptev (název jsem si vypůjčila od p.Rampicha z časáku Dům a zahrada) jsme zas nechtěli my. Jeho názor, že člověk jde po práci domů, zavře za sebou dveře a vlastně nevnímá kolem čeho šel...by si měl napsat na vizitku. Byla by to úspora času pro mnohé klienty.

 Kdysi jsem měla sen...vysoký pařez staré třešně a na něm kvetoucí vistárie.

 Po asi deseti letech jsem se až letos dočkala květu. Že by se jí tam nelíbilo?

 Zboží oceněno, naměřeno, nafoceno, zbývá práce s fotkama a vložit do eshopu.

Pracovat s noťasem venku je luxus, akorát jsem na obrazovce toho moc neviděla a ty barvy zboží upravené v Zoneru jsou trochu mimo. Výhoda pro zákazníka je, že skutečnost je hezčí!!!

No, nekup to. :-)))

 Květena si mě nevšímá a roste. Má rozum.

 

 

 

 

Reklamní okénko Vláčku pro děti:

Tenké riflové šortky vel.134-164 zde.
Jednobarevná trička zde.

Mějte krásný týden a užívejte barev léta!

Nezkreslených. :-)

Vaše Slávka